|
|
Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn
Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud
tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava
a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka.
Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem.
V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů
a ovocem.
Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách.
Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře.
Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin.
Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni.
Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy
a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání.
Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.
|
|
|
Chov rodu rosela v evropských klimatických podmínkách
Hanzlíková, Dana ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Ledvinka, Zdeněk (oponent)
Souhrn
Tato práce se zabývá chovem rosel. Rod Rosely patří do čeledi papouškovití Psittaculidae a řádu papoušci Psittaciformes.
První část pojednává o životě rosel ve volné přírodě. Rosely jsou endemité australského kontinentu, kde obývají deštné pralesy, skrelofylní a savanové lesy. V důsledku působení člověka na změnu jejich přirozeného prostředí se přizpůsobily i zemědělskému rázu krajiny. Hnízdní biologii mají všechny druhy velice podobnou. Reprodukční období začíná na jaře, kdy se samečkové dvoří samičkám. Páry si k hnízdění vybírají dutiny ve stromech, nejčastěji eukalyptů rostoucích v blízkosti vodního zdroje. Na vejcích sedí jen samice, po celou dobu se o ni samec stará. O vylíhlá mláďata pečují oba rodiče.
Další část pojednává o problematice výživy rosel. Správné krmení je důležité pro spokojenost a zdraví papouška. Sestavení vhodné krmné dávky se odvíjí od potravy, kterou se živí v přírodě.
Další kapitola shrnuje poznatky z oblasti chovu rosel. Jedná se o poměrně agresivní rod, doporučuje se chovat je jen po páru, rozhodně ne společně s jinými druhy. V péči člověka je ideální chov ve venkovních voliérách, potřebují dostatek prostoru pro létání. Venkovní prostředí navíc vhodně podporuje reprodukci. Většina druhů je aklimatizována na evropské klimatické podmínky a chladnější období snáší dobře. Postačí jim jen vnitřní úkryt, který není nutné vytápět a kde se mohou schovat před mrazem, srážkami a větrem. Rosely se velmi rády koupou, k tomuto účelu se do voliéry dává vhodná nádoba s vodou. Hnízdí převážně bez potíží, menší problém může představovat sestavení vhodného chovného páru. Ohledně hnízdní budky nejsou příliš vybíravé.
Další část zdůrazňuje důležitost zoohygieny, předcházení onemocnění, zmiňuje nejčastější choroby a jak se postarat o nemocné jedince.
Poslední část charakterizuje konkrétní zástupce rodu Rosely. Nejvíce je práce zaměřená na roselu žlutolící a další méně časté druhy.
|
host ::
RSS.